Tepelné izolace musí být chráněny před vlhkostní zátěží z teplého interiérového vzduchu. Tuto úlohu splňují parobrzdné a neprodyšné izolační pásoviny pro clima®
K difúzi dochází díky rozdílu tlaku mezi vnitřním a vnějším prostředím. Difúze směřuje v zimním období zpravidla z interiéru do exteriéru a v letním opačným směrem. Transport vlhkosti do konstrukce je závislý na difúzním odporu materiálu (hodnota sd). Období teplých venkovních podmínek je ve střední Evropě delší než období se zimními teplotami. Díky tomu může z konstrukce vyschnout více vlhkosti. K této výměně přitom nedochází přes spáry, nýbrž monolitickou, neprodyšnou vrstvu materiálu.
Vlhkost může do tepelné izolace proniknout i z boční strany konstrukce (například přes vnitřní stěnu). Tato strana bývá zpravidla vzduchotěsná, ale vykazuje nižší hodnotu sd než parobrzda (příkladem může být svázaná, neprodyšně omítnutá zděná stěna). Pokud je difúzně uzavřená konstrukce z interiérové strany opatřena parobrzdou, tak neumožňuje žádné nebo jen velmi malé zpětné vysychání. Následkem toho hrozí zvlhnutí izolace a s tím i možné poškození konstrukce.
Během výstavby často do konstrukce vneseme také množství vody.
Příklad: U dřevěné střechy s krokvemi 6/22, e = 70 cm a váze dřeva 500 kg / m3 připadne na běžný metr krokve cca 10 kg dřeva. Při 1% vysychání dřeva se uvolní cca 100 g vody / m3. Při 10% vysychání dřeva je to již 1000 g a 20% vysychání 2000 g vody. Pokud není konstrukce patřičným způsobem zabezpečena, může se vlhkost dostat do jiných částí konstrukce a způsobit problémy.
O konvekci hovoříme v tom případě, pokud se vzduch pohybuje formou proudění. Ke konvekci může docházet v nekvalitně provedené nebo poškozené parobrzdné folii. Mezi klimatem v exteriéru a interiéru při rozdílných teplotách vzniká tzv. "tlakový spád", kterým se proudění vzduchu vyrovnává. Pokud dojde ke konvekci, může se během jediného dne v konstrukci nahromadit až několik set gramů vlhkosti. Tato vlhkost v takto nezabezpečené konstrukci kondenzuje.